Značení původu potravin

Česká republika v roce 2018 dovezla potraviny za více než 220 miliard korun. Toto číslo vykazuje trvalý růst. Evropou tak projíždí tisíce kamionů naložených potravinami. Obchody jsou plné potravin z celého světa a to i těch, u kterých by to řada zákazníků supermarketů nečekala.

Ještě dnes se můžeme setkat u vchodů velkých prodejen potravin s informací o podílu prodávaných potravin podle země původu. Povinnost uvádět pět hlavních zemí, odkud prodávané potraviny pocházejí, uložil velkým řetězcům zákon o potravinách a tabákových výrobcích od roku 2015. Bohužel podle těchto nastavených pravidel byla prezentována informace za předchozích 12 měsíců a navíc se za zemi původu považovala země, ze které řetězec potraviny nakoupil, nikoli odkud skutečně pocházejí. Do statistiky českých potravin se pak dostaly i ty potraviny, které ze zahraničí dovezla česká firma, od které řetězec dodávku koupil.

Možná i proto byla tato povinnost v roce 2016 ze zákona vyjmuta a nahrazena stanovením jednoduchých a jednotných pravidel týkajících se dobrovolného označování českého původu potraviny. Cedule sice někde zůstaly, ale nevypovídají vůbec o ničem. Zjednodušení pravidel pro označení, jejich větší jednoznačnost a zároveň zpřísnění trestů za „švindlování“ přispěly k lepší orientaci spotřebitelů.

Nejznámější značky, které někdy vypovídají o tuzemském původu potraviny a také značky, o nichž si to spotřebitel myslí shrnujeme v naší infografice.

 

Ne každé zboží je však označeno některou ze značek. Jak tedy poznat třeba původ vajíčka nebo masa?

 

 

Vše, co jste se dosud dočetli je tak trochu teorie. Značení na potravinách může být různé a ne všechny potraviny jsou navíc balené. Takže nakonec několik příkladů z reálných nákupů, které udělaly pražské domácnosti.